OBEC KŘEČ                     


 

Památky

Kostel:

Kostel sv. Jakuba Většího stojí na vyvýšeném místě v jižní části obce a je viditelný z dalekého okolí.

Nejstarší částí kostela je apsida (výklenek pro hlavní oltář) - pozůstatek staré románské rotundy pocházející z doby značně před rokem 1300. Byly zde odkryty nástěnné malby pocházející z období kolem roku 1340, znázorňující výjevy ze života Kristova. Raně gotické presbyterium (kněžiště - prostor pro hlavní oltář a kněze, oddělený od lodi kostela triumfálním obloukem) navazující na apsidu pochází z doby výstavby kostela kolem roku 1250. Strop presbyteria sestává ze čtyř gotických žebroví, jejichž svorník tvoří pětilistá růže - erb Vítkovců, držitelů Křeče po dobu 311 let.

Po velkých úpravách v letech 1550 až 1590 kostel získal prakticky současnou podobu.

Původní hlavní oltář byl kvůli špatnému stavu nahrazen věrnou kopií, kterou v roce 1938 zhotovilo Chrámové družstvo v Pelhřimově. Oltářní obraz sv. Jakuba Většího namaloval v roce 1872 akademický malíř Matěj Kuntzek z Českých Budějovic. Postranní oltář zasvěcený sv. Janu Nepomuckému pořídil v roce 1782 křečský duchovní Sebastian Čech. Světcův obraz, jehož autor není znám, daroval na tento oltář čestný kanovník královéhradecký Jan Salač. Autorem obrazu Matky Boží na dalším postranním oltáři je P. Bedřich Kamarýt, farář a pozdější děkan v Deštné. Obraz zakoupil křečský občan Jan Topinka.

V chrámové lodi jsou dva hroby, na nichž jsou vytesané náhrobky s erby pánů ze Rzavého, choustnických purkrabí (náhrobky jsou dnes pod dřevěnou podlahou).

Na věži křečského kostela jsou dva zvony patřící mezi nejstarší v kraji. Zvon z roku 1513 je 81 cm vysoký, 91 cm široký a gotickým písmem je na něm napsáno: "Tento zwon gest ke cti a chvale Duchu swatemu leta panie MCCCCCXIII.", zvon z roku 1554, vysoký 90 cm a široký 105 cm, má kolem koruny akátovou ozdobu a nese nápis "Tento zwon ke cti a chwale Panu Bohu w mistie Benessowie leta Panie MDLIIII.".

Křečský kostel sv. Jakuba Většího je významnou kulturní památkou vedenou v seznamu Krajského ústavu památkové péče v Českých Budějovicích.


 

Objekty lidové architektury ve Křeči:  

                                                                                              

Zajímavými stavbami v obci jsou dům čp. 5 na jihozápadním okraji obce, usedlost čp. 7 v jihozápadní části obce, usedlost čp. 25 na východním okraji obce, usedlost čp. 51 na východním okraji obce a kaple ve štítové zdi usedlosti čp. 10 v jihozápadní části obce.


 

Pomník padlým v 1. světové válce: 

Pomník 28 křečským občanům, kteří padli v 1. světové válce, byl ve Křeči slavnostně odhalen 21. července 1935. V jeho základním kameni je uložena pamětní listina s neznámým obsahem. Autorem pomníku je akademický sochař J. V. Dušek z Tábora.


Památník poslední Táborské bitvy:

Památník připomínající 500. výročí poslední táborské bitvy u Křeče byl díky Jihočeské společnosti pro zachování husitských památek, Místní Osvětové komisi v Černovicích a ve Křeči a Osvětovému sboru v Pacově slavnostně odhalen 22. září 1935. Kamenný památník ve tvaru kalichu stojí na levé straně u silnice vedoucí ze Křeče do Černovic, na domnělém místě konání bitvy. V této bitvě porazil Oldřich II. z Rožmberka vojsko Táboritů a teprve touto porážkou v roce 1435 skončily války husitské.


Hrádek:

O hradu jménem Hrádek ležícím v Josafatském údolí severozápadně od Křeče je zmínka v Urbáři zboží Rožmberského z roku 1379. Hrádek stál na kopci, byl zpevněn hradbami a skalami a byl k němu přístup jen od jihu. Na východní straně byl močál, na severozápadní straně hluboký příkop vylámaný ve skále.

Ve 14. století patřil do vlastnictví pánů z Hradce a ti jej i s Křečí roku 1363 prodali pánům z Rožmberka. V roce 1359 byl hrádeckým purkrabím Přibík, řečený Kosten. V době husitských válek Hrádek patřil panu Ondřeji z Nemyšle známému od roku 1428 jako Ondřej z Hrádku. Po roce 1439 byl hrad zbořen.

Na místě rozpadlého hradu byl postaven mlýn. Při této přestavbě se našlo asi 200 dlaždic, kusy železa a podkovy, přitesané kameny a mnoho kostí.


Svatá Anna:

Osada Svatá Anna, která patří do křečské farnosti, leží v krásném lesnatém prostředí jižně od Křeče na hranici s táborským okresem. Stojí zde kostel stejného jména, o němž není známo, kdy a kým byl postaven, ale v r. 1722 je uváděn jako filiální kostel sv. Jakuba Většího ve Křeči.

Pověst praví, že Anna, služebná na usedlosti ve zdejší osadě, upadla v podezření, že ukradla své hospodyni šperky, a zaplatila za to svým životem. Když po létech padl v těsné blízkosti usedlosti mohutný strom, byly v něm nalezeny pohřešované šperky, které tam ukryla straka zlodějka. Na paměť nevinné služebné Anny zde byl postaven kostel zasvěcený svaté Anně.

Patronem kostela sv. Anny byl hrabě Leopold Kolovrat Krakovský sídlící v nedalekých Hrobech, který dal kostel v druhé polovině 18. století rozsáhle opravit. Bylo zde postaveno oratorium a do kostela dány varhany. Obraz na hlavním oltáři představuje Rodinu Páně neboli Narození Páně. Na postranní oltáře byly po opravě kostela v roce 1879 dány obrazy sv. Jáchyma, sv. Anny a Panny Marie. Do kostela byla také zakoupena malá křížová cesta. V presbyteriu jsou po stranách dvě řezbářské práce z roku 1897 od sochaře Františka Bílka, a to reliéf Panny Marie a Krista. Zvon s nápisem "Svatá Anno, chraň naše rodiny" byl do kaple sv. Anny pořízen v roce 1932.

Již v roce 1722, kdy je znám kostel sv. Anny, vyvěral v jeho blízkosti pramen "zázračné vody". Objevil ho prý sedlák, který k prameni přivedl svého koně, ten se zde vyválel v bahně a prohlédl. Léčivá moc svatoanenské vody prý blahodárně působí při očních, žaludečních, střevních a revmatických potížích. Hrabě Kolovrat Krakovský zde zřídil lázně a nad vlastním zřídlem byla postavena šestiboká kaplička s obrazem sv. Anny uvnitř. Hrabě Kolovrat Krakovský zde zřejmě postavil i první lázeňskou budovu.

Svatá Anna byla od pradávna hojně navštěvována, nejvíce na svátek svaté Anny 26. července, kdy sem přicházela četná procesí z blízkého i dalekého okolí.