OBEC KŘEČ                     


 

Historie obce Křeč

Přesné datum založení Křeče není známo. Vzhledem k pozůstatkům románské rotundy dochovaným v kostele sv. Jakuba Většího lze usuzovat, že území dnešní Křeče bylo osídleno již ve 12. století.

Původ jména Křeč také není zcela jasný. Dle jednoho pramene "jméno osady je patrně od staroslovanského krk, což znamená pařez, tedy místo, kde byly vykáceny stromy, aby mohlo být zbudováno obydlí" (Schäferová, M., Černovický sborník, 1948), jiný autor se domnívá, že Křeč dostala své jméno od jména křek a z označení Křeč (cress) (Profous, A., Místní jména v Čechách, 1947). Lidové bajky prý název obce odvozují od velikého křiku v boji při poslední polní bitvě táborské, která se zde odehrála roku 1435 (Větrovský, V., Vlastivědný sborník Pelhřimovska, 2000).

Významnou historickou událostí, která se u Křeče odehrála roku 1435, byla poslední táborská bitva. V ní Oldřich II. z Rožmberka porazil vojsko Táboritů a teprve touto bitvou doopravdy skončily husitské války. U příležitosti 500. výročí této události byl na křečském bojišti odhalen památník.

K nejvýznačnějším osobnostem, které ve Křeči působily, náleží táborský rodák P. Antonín Leopold Tic (Titz). Ve své době byl vynikajícím vzdělancem. Po dokončení gymnázia v r. 1778 dokončil roku 1784 studia filozofická a pak další tři roky studoval medicínu. Po studiu bohosloví byl roku 1791 vysvěcen na kněze. Do Křeče přišel r. 1811 a působil zde až do své smrti 15. dubna 1838. Byl osobním děkanem a vikariátním sekretářem a v roce 1812 dal zrestaurovat značně poškozené obrazy sv. Jakuba Většího a sv. Magdalény a na vlastní náklad dal opravit falešně znějící varhany a jejich pokažené měchy. Založil křečskou farní kroniku. Během jeho působení ve Křeči "vyhledalo jeho pomoc 29.289 nemocných ze vzdálených oblastí". Spolu s černovickým děkanem Jiřím Součkem byl členem tehdejší Společnosti vlasteneckého muzea, což je nynější Národní muzeum, a oba odebírali "Časopis společnosti Wlasteneckého museum w Čechách", který založil František Palacký. Byl pravděpodobně pochován na dnes již zrušeném křečském hřbitově.


Popis a vyobrazení znaku a praporu:

Znak:

V modrostříbrném polceném štítě je zlatočervená polcená pětilistá růže. V pravé modré části štítu je pravá část polcené zlaté pětilisté růže pánů z Hradce; v levé stříbrné části štítu je levá část polcené červené pětilisté růže pánů z Rožmberka. Semeník je v opačných barvách.

Prapor:

List tvoří modrá žerďová a bílá vlající část. Uprostřed je žlutočerveně polcená pětilistá růže shodná se znakem obce.


Křečští kronikáři:

  • První jménem známý křečský kronikář a varhaník byl učitel Vojtěch Mazanec - zemřel 30. prosince 1921 a byl pochován na křečském hřbitově.
  • Druhým křečským kronikářem se usnesením křečského obecního zastupitelstva dne 8. dubna 1923 stal učitel Jan Fialka.
  • Třetím kronikářem obce se roku 1939 stal řídící učitel František Kušta.
  • Čtvrtým kronikářem obce Křeč se stal roku 1974 Josef Krám.

Krátké ohlédnutí do minulého století:

  • V roce 1905 byl ve Křeči založen Spořitelní a záložní spolek, jehož prvním starostou se stal Jan Příplata z č. 40.
  • V roce 1919 byl ve Křeči založen Spolek divadelních ochotníků.
  • Roku 1926 byla dokončena elektrifikace obce, která si vyžádala náklady 138.746,36 Kč.
  • V roce 1930 byla ve Křeči založena lidová záložna.
  • V roce 1933 byl do Křeče zaveden telefon, první telefonní hovor se uskutečnil 20. ledna.
  • V roce 1937 postavil Spořitelní a záložní spolek ve Křeči na pozemku bývalé hasičské zbrojnice a na přikoupeném pozemku budovu Kampeličky, a to nákladem 100.000,- Kč. Dnes je v této budově sídlo Obecního úřadu a pošty.
  • V srpnu roku 1938 byla zahájena stavba nové školní budovy. (odkaz na historii místní školy)
  • Dne 10. května 1945 přijela do Křeče Rudá armáda.
  • V roce 1950 musely být křečské matriky z nařízení Okresního národního výboru v Pelhřimově předány Místnímu národnímu výboru v Obratani. Matrika byla v Křeči založena v roce 1756.
  • Dne 6. března 1956 bylo ve Křeči založeno Jednotné zemědělské družstvo, do kterého dne 1. ledna 1961 přešlo družstvo ze Stříteže. Toto družstvo ukončilo svou činnost 31. prosince 1974 a od 1. ledna následujícího roku se sloučilo s družstvem černovickým, čímž vznikl velký ekonomický celek.
  • V roce 1979 byla ve Křeči dokončena výstavba vodovodu. Prameny vody jsou u Stříteže.
  • Dne 14. prosince 1998 byly na žádost zastupitelstva obci Křeč uděleny Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky znak a prapor. Protože Křeč držel po dobu 311 let rod Vítkovců, byla pro znak i prapor obce zvolena pětilistá růže.

Historie místní školy:

Škola byla ve Křeči zřízena kolem roku 1780. Budova byla dřevěná. Prvním učitelem byl Pavel Příplata ze Křeče, který zemřel ve věku 81 let roku 1837.

Dne 28. května 1849 dřevěná školní budova vyhořela a spolu s ní i dalších devět stavení. Učitel Josef Brčátko zachránil z hořící budovy školy své malé dítě ležící v kolébce. Nová budova školy byla postavena roku 1850.

V roce 1875 navštěvovalo křečskou školu 230 žáků, včetně dětí z Bezděčína. Pro velký počet dětí byla od 1. ledna roku 1876 otevřena druhá třída školy, a to v najaté místnosti domu č. 7. V letech 1881 až 1882 byla k dosavadní budově školy na severní straně přistavena druhá třída nákladem 3000 zlatých. Další třída křečské školy byla otevřena 1. ledna 1893 v najaté místnosti domu č. 6. V tomto roce školu navštěvovalo již 307 dětí. Ve školním roce 1904/1905 byla zřízena expozitura školy v Bezděčíně a po jejím osamostatnění se křečská škola stala trvale dvoutřídní. V roce 1918 navštěvovalo školu ve Křeči 124 dětí, v roce 1936 již jen 57 dětí.

V srpnu roku 1938 byla zahájena stavba nové školní budovy, neboť dosavadní byla školskými úřady zavřena. Projekt školní budovy vypracoval a stavbu prováděl stavitel Jan Kubát z Kamenice, řemeslnické práce provedli převážně černovičtí řemeslníci. Dovoz cihel a kamene, výkop sklepů a studně a další pomocné práce vykonali křečští občané. Celkový náklad na výstavbu činil 352.455,- Kč. Místní Kampelička půjčila na opravu 60.000,- korun, Lidová záložna 20.000,- a půjčka byla též uzavřena u Okresní záložny hospodářské v Pacově. O výstavbu se nejvíce zasloužil starosta obce a předseda místní školní rady František Šustr. Budovu staré školy prodala místní školní rada v r. 1939 obci za 5.000,- Kč. Řídící učitel František Kušta se v r. 1939 stal třetím obecním kronikářem.

V roce 1984 byl k budově školy, která již pro nedostatek dětí neslouží svému účelu, přistavěn nový sál se společenskými místnostmi. Křečské děti navštěvují školu v Černovicích.